Až přestanou kytary zpívat o světě širokým
a holky až přestanou líbat že nebudou mít s kým
co zbylo by pro naši duši kdyby byl jen klid
kdyby vo australský buši se nenechalo snít
Nechte nám moře a bouři nechte nás prostě bejt
z nás nikdo marjánku nekouří nám stačí starej glejt
kde Géza nám vo grogu zpívá a Bob smrti fouk
politiku řízků a piva strčte si za klobouk
Já znám zemi blízko pólu kde lidi chtějí žít
a možná že tu zemi spolu půjdeme objevit
je těžký se někoho ptát proč nesmíme ven
když musíme každej den volat ať žije ten a ten
Je na světě tisíce krajů, který bych viděl rád
snad proto na kytaru hraju aby sem se moh smát
že někdo si opravdu myslí, když nám nedá pas
že zalezem jako ti sysli co maj na všechno čas
Vím kdo si písně zpívá
Já vím kdo nechce žít jen tak
vím kdo se smutně dívá
do země táhnoucí oblak
Nám ubíhaj dny jako voda a svět je velikej
a na vodě se dělají kola a nám není moc hej
tak zpíváme aspoň ty písně kde musíš se prát
kde pravdu a lež soudí přísně jen život kamarád
Já viděl sem v životě lidi že nechci už je znát
z nich každej se za tebe stydí že nejsi akorát
a přitom ti sahají sotva na úroveň strun
tak neboj se ta naše kotva došáhne k nebesům
Já viděl jsem bohatý lidi a musel jsem se smát
jak na plebz a smetánku třídí proletariát
kdo pozná že na pivo nemá ten kdo nosí frak
stačí že úroveň zvedá kecama do voblak
Já poznal jsem v životě lidi co neměli na kabát
a nejhorší z posledních psanců byl můj kamarád
po cestách vyprahlejch sluncem chodíval sem s ním
my byli jsme značeni puncem razítkem úředním
Mládí a nejlepší léta věnoval kravinám
věčně pil na mnoga ljeta a míval spoustu dam
kdopak nám do duše vidí, že má s toho strach
proč sám si bordel neuklidí co špiní jeho práh
Tak nakonec jen tak si zpívám co chtěl bych ještě znát
za nocí jasnejch se dívám měsíci pod ornát
ta země snad vopravdu bejvá kam chtěl bych tak jít
ta s kosou už z dálky mi kejvá a mně se chce tak žít