Znám zatoulanej kraj
kde cesta končí, dál stopy nevedou
jen vopuštěná stáj
do ticha zívá zarostlá lebedou
Má pánev zvoní
ve vočích slunce mám
stráň heřmánkem voní
marně chladnej stín hledám
Neslyším cvrkání vrabců
nevidím, kdy končí den
dobře (dávno) znám touhu psanců
vrátit se až za tejden
Dál cesty nevedou
kůň klopýtá a nechce se mu krajem jít
mou starou lebedou
vzpomínky táhnou na místo kde chtěl bych žít
Vím kde končí kraj
kam zatoulám se jednou až Ti sbohem dám
já stejně smůlu mám (víc stejně nehledám)
nakonec skončím jako Bludnej Holanďan