Text: Miki Ryvola
Hudba: Wabi Ryvola
Text: Miki Ryvola
Já zapomněl už dávno co je to boty zout
a už si ani nemůžu vzteky vodplivnout
docela jsem zapomněl kam chtěl jsem vlastně jít
šlapu dál a nezbejvá než klít, než klít, než klít
Šílený slunce nad vobzorem, divný čáry maluje
z trávy se práší sůl jak bičem (snáší rudá koule)
kůží ze zad stahuje
to zatracený vedro
to zatracený vedro
ten rudej ďábel (ta žhavá koule)
se z mý žízně zatraceně raduje
Jen v prachu tichý kroky a místo vody prach
ta cesta nikde nekončí já začínám mít strach
že někde tečou řeky už mi zbejvá jenom snít
plavat s hubou dokořán a pít a pít a pít
Táhnu vedrem do ticha a nikde ani stín
sem v tomhle kraji jedinej kdo žije co já vím
už sup se snáší pomalu a slyším zvony znít
lezu dál a zbejvá jen umřít, umřít, umřít