Text: Jarka Vrbová
Hudba: Wabi Ryvola
Text: Jarka Vrbová
Už jako holka malá
vlakům jsem mávávala
a hádala kdy za les dojedou
kam koleje mě jednou zavedou
Máma se tomu smála
už vím jak moc se bála
že náturu nemám zvlášť měkkou
tak teď jezdím stejnou štrekou
Já v duchu vlaku křídla přidávám
Když vodjíždím tak nikdy nemávám
Kdoví jestli na mě někdo čeká
ztracenej na pustým perónu
kamarád vlak ze sna tiše heká
a mně sou těsný dveře vagónu
Můj vlak směrem jihozápad spěchá
tenhle expres už je poslední
jiskra v dlani teplo nezanechá
a měsíc je na straně polední
Jedu za tebou
Znám vůni prachu u mostů
begónie všech přednostů
i semaforu ostražitý kleště
a průvodčí že příjde v Planý ještě
Vím kde vlak tempo zpomalí
vím kde se s vekslem pozdraví
mý příjezdy i smutný návraty
jsou jak saze u trati navátý
Já v duchu vlaku křídla přidávám
když odjíždím tak nikdy nemávám
Světla co září na trati
majákem jsou mejch závratí
mě rachot kol do snění ponoří
když nad krajinou jiskry zahoří
Čtu ze staničních návěstí
svý štěstí i svý neštěstí
s večerkou parní píšťaly
už mužský všechny kytky rozdali
Já v duchu vlaku křídla přidávám
když odjíždím tak nikdy nemávám