Mám už plný zuby všech moderních zázraků
tenhle víkend není doufám poslední
po kolena v trávě broukám píseň do mraků
za sebou mám komedii všedních dní
Premiéra co mi padá do vlasů
trapasů a zápasů
představení kdy neztratí svoji tvář
jenom můj kalendář
Na podlahu listy kalendáře padají
než mě zase vlak na campu vyloží
když mi kamarádi ruku k stisku podají
týden všední den na oheň přiloží
Premiéru týdne courák městu přiváží
do večerních stromů vítr dým už svál
rozevřené oči oheň s sebou odváží
aby jeho jiskry s námi žily dál